24. letní Deaflympiáda v Brazílii s MAXXWIN

Ve dnech 1.-15. května se v brazilském městě Caxias do Sul uskutečnila již 24. letní Deaflympiáda. Podobně jako olympijské hry v Tokiu se i verze pro neslyšící konala o rok později, než bylo plánováno. I proto si účastníci místo brazilského léta mohli „užít“ chladného, a hlavně deštivého podzimu. Tato skutečnost komplikovala sportovcům pobyt na každém kroku – kurty na plážový volejbal byly pod vodou, v hale na karate bylo chladno, na atletice se i kvůli počasí často měnil časový harmonogram… Samozřejmě byly i komplikace, které nesouvisely s počasím – například nevhodné terče a systém na střelnici, zpoždění medailových ceremoniálů, špatně zvolený povrch pro karate atd. Jelikož ale jde o první Deaflympiádu v Latinské Americe, tak se dá leccos odpustit.

Velkým zážitkem byl zahajovací ceremoniál, kterého se mohlo zúčastnit 15 našich sportovců. Vlajkonošem byl střelec Marek Bartošek. Součástí ceremoniálu byla taneční vystoupení kombinující pohyby a znakový jazyk, folklorní vystoupení, či projev první dámy Brazílie – manželky prezidenta.

Organizátorům se nedá upřít jistá vynalézavost – třeba turnaj beachvolejbalu se celý odehrál v kryté hale, což je na takové úrovni zcela nezvyklé. Některé závody orientačních běžců se běžely přímo v areálech sportovišť, a tak nebylo překvapením vidět je probíhat kavárnou na deaflympijském náměstí, mezi tribunami při zápasech tenisu, prolézat dírou v plotě mezi areály, či kuriózně běžet přímo přes fotbalové hřiště během probíhajícího zápasu.

Naši sportovci předváděli skvělé výkony. Důkazem je třeba úspěch tenisty Jaroslava Šmédka, který zazářil kromě singlu i ve smíšené čtyřhře s Kateřinou Blaščíkovou. „Jsem velice rád, že jsem opět obhájil zlato z Deaflympiády. Tentokrát jsem navíc uspěl i v mixu, takže dvojnásobná radost,“ řekl po turnaji Jarda.

První medaile pro Česko však patřila karatistce Barboře Vachoutové, která po skvělém výkonu v disciplíně kata získala bronz. „Na začátku jsem byla trochu zklamaná, výsledek mohl být lepší. Na to, že to byla moje první Deaflympiáda, tak je to ale skvělý výsledek,“ řekla Barča po závodě.

Atletka Lenka Matoušková, aktuální držitelka deaflympijského rekordu v hodu diskem, si zajistila zlatou medaili pátým hodem 45,94 metrů. Lenka o svém závodě řekla: „Při závodě jsem cítila velkou touhu bojovat a byl tam adrenalin. Kvůli délce závodu bylo obtížnější ten adrenalin a teplotu udržet. První pokus byl zajištěný, už od začátku jsem vedla. V průběhu závodu jsme s Ukrajinkou soutěžily a pátým pokusem jsem zajistila vítězství. Byl to vyrovnaný a hezký sportovní boj.“

Zajímavostí je, že na klasických olympijských hrách byste orientační běh nenašli. Naštěstí pro naše sportovce ale na Deaflympiádě ano – získali v této disciplíně celkem 3 medaile (sprint štafeta, super sprint štafeta a lesní štafeta mužů).

Zatímco většina výpravy byla již na cestě domů, o medaile ještě bojoval atlet Michal Stanovský – v deštivém maratonu vyběhl s časem 2:33:03 další zlato pro Česko! Celková medailová bilance je tak 4x zlato, 1x stříbro a 3x bronz – jde tak o druhou nejúspěšnější Deaflympiádu pro Česko.  

Prakticky tři týdny v Brazílii byly pro všechny náročné jak fyzicky, tak psychicky. Fyzickou stránku nám zachraňovaly naše paní doktorka a fyzioterapeutka, společně s balíčky sportovní výživy od MAXXWIN, které jsme si z Česka vezli. A co se týče psychické stránky… V průběhu celé Deaflympiády bylo cítit pozitivní atmosféru – naši sportovci, kteří zrovna nesoutěžili, chodili poctivě fandit ostatním, po večerech společně hráli karty, deskovky, kulečník nebo si třeba jen povídali.

Velký dojem na nás zanechal i nález jedovatého pavouka na beach kurtech či kostry kapybary při cestě na orientační běh. Poslední den před odletem se většina výpravy vydala za přírodou do parku Salto Ventoso, kde byl hlavní atrakcí nádherný vodopád. Odvážnější si v parku vyzkoušeli i zipline. Aby adrenalinu nebylo málo, cesta zpět do hotelu postarším autobusem s veselým brazilským řidičem vedla po místních „okreskách“ a dokonce i s portugalským výkladem – jen škoda, že mu nikdo nerozuměl. :-)

Pomyslnou třešničkou na dortu byla pro většinu výpravy cesta zpět. Místo původní cesty Caxias do Sul – Sao Paulo – Amsterdam/Paříž – Praha, která měla trvat přibližně 30 hodin, byla 24členná výprava na cestě cca 54 hodin, a to ještě ne společně. Kvůli počasí se z místního miniaturního letiště přejelo 2 hodiny autobusem do Porto Allegre, odkud se letělo do Sao Paula. Po přejezdu taxíkem na druhé letiště a několikahodinovém dohadování se na přepážce letecké společnosti jsme byli „šťastnými“ držiteli letenek do zajímavých brazilských destinací jako hlavní město Brasilia, Belo Horizonte či Recife. Odtud naše lety směrovaly do Lisabonu, následované Mnichovem a poté konečně i Prahou.

Shrnutí výsledků:

• Beachvolejbal
  • Jan Žídek ml. a Šimon Bambas – 5. místo
  • Jan Žídek a Šimon Skopový – 9.-12. místo
  • Oldřiška Žídková a Anna Pavlovová – 4. místo
• Atletika
  • Lenka Matoušková – 1. místo hod diskem
  • Michal Stanovský – 1. místo maraton, 11. místo 10 000 m
• Karate
  • Barbora Vachoutová – 3. místo kata
• Tenis
  • Jaroslav Šmédek – 1. místo singl mužů, 1. místo smíšená čtyřhra
  • Kateřina Blaščíková – 9. místo singl žen, 1. místo smíšená čtyřhra
• MTB XCO
  • Pavel Pastrnek – 5. místo
  • Jan Čapek – 10. místo
• Golf
  • Richard Pavel – 5.-8. místo
  • Zuzana Lesse – 7. místo
• Sportovní střelba
  • Marek Bartošek – 4. místo vzduchovka 60, 6. místo malorážka 3x40, 9. místo malorážka vleže
  • Petr Gerberg – 11. místo vzduchovka 60, 7. místo malorážka vleže
• Orientační běh
  • místo – sprint štafeta (M. Pangrácová, Semerád, Spilka, A. Pangrácová)
  • místo – super sprint štafeta (A. Pangrácová, Spilka)
  • místo – lesní štafeta (Semerád, Procházka, Spilka)
• Badminton
  • Jana Havlová – 25.-36. místo

Text: Anna Pavlovová