svaly a sílaregeneracezvýšení energie
Svalová hmota jako metabolický orgán
Proč je svalová hmota metabolický orgán
Představte si muže ve vysokém věku, který se po několika dnech na lůžku nedokáže zvednout ze židle bez opření rukou. Nebo ženu už po padesátce, které lékař oznámí „hraniční cukr". Oba mají společného jmenovatele, o kterém se v ordinacích málo mluví: je to stav jejich svalů. Svalová hmota se totiž tradičně vnímá hlavně esteticky, jako symbol pořádného muže nebo cíl oka na pláži. Jenže sval je důležitou součástí metabolického systému: je to štít, který pomáhá tělu zvládat cukr, a zároveň zásobník stavebního materiálu na horší časy.
Kam mizí cukr z krve
Když po jídletvé tělo vyloučí inzulín, otevírá buňkám tzv. vrátka pro glukózu. Kosterní svaly jsou primárním místem, kde inzulín podporuje vstup glukózy do buněk, a významně se tak podílejí na regulaci naší hladiny cukru v krvi. Metafora metabolického štítu proto dává smysl, ne jako záruka, že větší biceps zabrání cukrovce, ale jako připomenutí, že funkční a pravidelně používané svaly tělu s cukrem výrazně pomáhají.
Silový trénink to umí proměřit: souhrn dvanácti náhodných studií u starších osob zjistil po silovém tréninku v průměru mírné zlepšení ukazatele inzulínové rezistence HOMA-IR; u lidí s diabetem 2. typu však tento efekt nebyl statisticky průkazný.
Důležitá poznámka: rozhoduje přitom především pravidelná svalová práce, ne samotné množství svalové hmoty — velké, ale nečinné svaly jsou metabolicky jen poloviční investicí.

Sval komunikuje s celým tělem
Až donedávna se sval popisoval především jako motor, který pohybuje kostí. Dánský vědecký tým Bente Klarlund Pedersen ale ukázal, že svalové buňky produkují signální látky zvané myokiny, které mohou působit přímo ve svalu nebo se podílet na komunikaci s dalšími orgány jako např. játry, tukovou tkání, slinivkou, kostmi, ale i mozkem. Tvorba mnoha těchto látek souvisí se svalovou kontrakcí. Jde o jeden z mechanismů, jimiž může pohyb ovlivňovat metabolismus a zánětlivé procesy v těle. Fyzická nečinnost tak neznamená jen ztrátu kondice, ale to, že tělo přichází o část chemických zpráv, které pomáhají držet metabolismus v rovnováze.
Zásobník na horší časy
Sval je největším skladem bílkovin v těle a slouží jako zásobárna aminokyselin, tedy prekurzorů pro novou tvorbu bílkovin i pro glukoneogenezi v játrech, která v době, kdy člověk nejí, udržuje hladinu cukru v krvi. Přehledný obraz svalu jako nedoceněného orgánu už v roce 2006 nastolil metabolik Robert Wolfe.cambridge
Má to ale jednu zásadní podmínku: aminokyseliny neleží ve svalu uložené někde bokem, jsou součástí svalu a jeho vlastních bílkovin. Každé čerpání z rezervy proto znamená ztrátu funkční tkáně a síly. Dostatečná svalová hmota přitom může pomoci přežít akutní období nemoci provázené úbytkem svalů. Situaci ve stáří ztěžuje tzv. anabolická rezistence: sval staršího člověka na bílkoviny z jídla reaguje méně. U starších mužů byla míra svalové syntézy bílkovin asi o šestinu nižší než u mladých a k maximální odpovědi potřebovali téměř dvojnásobnou dávku na jedno jídlo. Svalovou hmotu si proto lze představit něco jako penzijní spoření. Ve stáří svaly budovat lze, jen je to mnohem pomalejší a náročnější.
Ve stáří rozhoduje i síla
Evropský konsenzus EWGSOP2 definuje sarkopenii jako progresivní onemocnění kosterního svalu spojené s vyšším rizikem pádů, zlomenin, tělesného postižení i úmrtnosti a jako primární ukazatel stavu svalů určuje sílu, ne objem. Nízká síla je spolehlivějším předpokladem špatných výsledků než samotná hmotnost svalů. Výsledkem je, že dva lidé s podobným objemem svalů mohou mít zcela jinou kvalitu stáří, rozhoduje totiž to, co ty svaly dokážou dělat a co skutečně zvládnou.
K síle bezesporu patří i jídlo. U starších lidí se nižší příjem bílkovin opakovaně spojuje se sarkopenií a odborné přehledy pro zdravé stáří navrhují zhruba 1,0–1,2 g bílkovin na kilogram váhy denně, u nemocných či podvyživených starších lidí i více (Protein and Aging, PMC; Proceedings of the Nutrition Society) , což je v podstatě bílkovina v každém hlavním jídle.
Závěrem aneb co s tím
Závěr je překvapivě nenáročný a jednoduše přímočarý. Svalům nezáleží na tom, zda cvičíte v posilovně nebo s gumovým pásem v obýváku - záleží jim na pravidelné, přiměřeně náročné zátěži, která je donutí pracovat, a na dostatku kvalitních bílkovin v jídelníčku a případně doplnění o kreatin. Přidejte k tomu omezení dlouhého sezení. A pokud jste ve třetí třetině života, platí to dvojnásobně! Soběstačnost ve stáří se totiž skládá z malých každodenních vítězství typu vstát ze židle, nést nákup nebo vyjít schody.
Použité zdroje
- Pedersen BK, Febbraio MA: Muscles, exercise and obesity: skeletal muscle as a secretory organ, Nature Reviews Endocrinology (2012), sval jako sekreční orgán a myokiny.nature
- Wolfe RR: The underappreciated role of muscle in health and disease, American Journal of Clinical Nutrition (2006), role svalové bílkovinné rezervy.academic.oup
- Cruz-Jentoft AJ a kol.: Sarcopenia: revised European consensus on definition and diagnosis (EWGSOP2), Age and Ageing (2019) definice sarkopenie, význam síly.pmc.ncbi.nlm.nih
- Nutritional influences on age-related skeletal muscle loss, Proceedings of the Nutrition Society, aminokyselinová rezerva, anabolická rezistence, doporučení k bílkovinám.cambridge
- Effects of resistance training on insulin sensitivity in the elderly: metaanalýza randomizovaných studií, účinky silového tréninku na citlivost na inzulín.pmc.ncbi.nlm.nih
- The many actions of insulin in skeletal muscle, the paramount tissue determining glycemia, Cell Metabolism (2021) , sval jako hlavní tkáň pro inzulínem stimulovaný příjem glukózy.
- Protein and Aging: Practicalities and Practice a Protein Intake and Sarcopenia in Older Adults, příjem bílkovin ve stáří