Košík

Můj životní příběh - 1.část 

13. listopad 2017   Petr Klíma
1. část příběhu kulturisty vozíčkáře, trenéra a člena MW teamu Petra Klímy

Úvod
Jmenuji se Petr Klíma, je mi 24 let, v součastné době se věnuji kulturistice vozíčkářů a působím jako osobní trenér v Jihlavě a ve Velkém Meziříčí na Vysočině.
Jak jsem se dostal ke kulturistice vozíčkářů a co tomu předcházelo? To se Vám čtenářům pokusím stručně popsat v následujícím článku, který bude mít 3 části.

1.část
Byl jsem úplně normální kluk z vesnice, který měl rád motorky a sport. Po vyučení jsem se přihlásil na nástavbové studium, které jsem přerušil a začal pracovat jako automechanik v jedné Jihlavské firmě. Po roce jsem se rozhodl znovu přihlásit na nástavbové studium dálkově, na které mě úspěšně přijali, ale kvůli následujícím okolnostem jsem nemohl studovat.
Pátek 16. 8. 2013 byl pro mě jako každý jiný den. Přijel sem domů z práce, sedl na motorku a jeli jsme se s kamarády projet. Po projížďce s kamarády sem vyrazil ještě sám. Den předtím sem projížděl stejnou cestu.

Kousek za Kamenicí na Vysočině cestou domů sem měl vážnou nehodu. V levotočivé zatáčce sem narazil do stromu.
Z nehody si nepamatuju nic. Co jsem se poté dozvěděl, tak cestou jela zdravotní sestra, která mi poskytla první pomoc a okamžitě zavolala záchrannou službu a tím mi zachránila život. Byl jsem vrtulníkem transportován do Fakultní nemocnice v Brně
Po deseti dnech v umělém spánku mě doktoři probudili a hned jsem věděl, že je všechno spatně. Ale pod vlivem léků jsem si to pořádně ani neuvědomoval. První věta, kterou jsem řekl, směřovala bráchovi „Ty vole, ještě že si nejel se mnou!“

Když si vzpomenu na první okamžiky po úraze, tak ty jsem zvládal celkem v pohodě. I to, že už nemám pravou nohu, o kterou sem přišel hned 3. den ještě v umělém spánku. Upřímně nevím jak jsem to mohl přežít, ale nebudu Vás zatěžovat seznamem zranění, které jsem utrpěl.


Hrozila mi také amputace pravé ruky, měl sem zlomené několikrát zápěstí, otevřenou tříštivou zlomeninu vřetení kosti a zlomenou loketní kost. V pravé ruce jsem měl ještě půl roku po úraze zevní fixátor, viz foto. (na fotce poprvé sedím, 8.12.)

     


Na levé noze jsem měl defekt na lýtku a noha se mi spatně prokrvovala. V pátek 13.9. jsem podepsal souhlas k operaci a 16.9. mi levou nohu amputovali. Poté mě převezli do Jihlavské nemocnice, kde se mi zdravotní stav zhoršil kvůli infekci. Znovu jsem bojoval o život, protože nevěděli co se mnou. Následoval převoz zpět do Brna, kde jsem oslavil i své 21. narozeniny

16.8. se stal dnem, kdy jsem se podruhé narodil. Samozřejmě to nijak neslavím. :D
V další části Vám popíšu, jak probíhal návrat do normálního života a rehabilitace.

Tagy: Petr Klíma, vozíčkář, kulturistika
Sdílet: